Nový stavební zákon přináší řadu změn, které mají za cíl zjednodušit a urychlit proces povolování staveb i územního plánování. Přestože některé plánované reformy byly zmírněny, stále dochází k zásadním úpravám, které ovlivní jak investory, tak stavební úřady. Přinášíme vám přehled deseti nejvýznamnějších změn, které zákon přinesl.
10 klíčových změn nového stavebního zákona
1. Změna organizace stavebních úřadů
Původně plánované zřízení jednotné soustavy stavebních úřadů včetně Nejvyššího stavebního úřadu bylo zrušeno. Kompetence povolování staveb zůstávají v rukou obecních a krajských stavebních úřadů, s výjimkou nově vzniklého Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ), který bude řešit strategické stavby, jako jsou dálnice, železnice či energetická infrastruktura.
2. Zavedení jednotného environmentálního stanoviska (JES)
Namísto více než 20 různých stanovisek a vyjádření orgánů ochrany životního prostředí přichází jednotné environmentální stanovisko (JES). Tento krok by měl zjednodušit administrativu a urychlit povolovací řízení.
3. Zrychlené řízení pro jednoduché stavby
Novela umožňuje okamžité vydání stavebního povolení pro určité kategorie staveb, pokud jsou splněny všechny předepsané podmínky a neexistují námitky dotčených účastníků.
4. Přísnější podmínky pro dodatečné povolování „černých“ staveb
Stavby postavené bez povolení bude možné dodatečně povolit pouze v omezených případech. Nově se zpřísňují podmínky – například bude nutné uhradit sankci a splnit odstupové vzdálenosti.
5. Účast spolků v povolovacím řízení
Ekologické spolky se nově budou moci účastnit řízení pouze u projektů s významným dopadem na životní prostředí, například pokud se jedná o kácení stromů nebo zásahy do biotopů chráněných druhů.
6. Digitalizace územního plánování
Územně plánovací dokumentace bude nově pořizována v jednotném digitálním formátu, což umožní snadnější sdílení a aktualizaci plánů. Praha, Brno a Ostrava získají právo vydávat vlastní stavební předpisy.
7. Změna definice obytné místnosti
Ruší se požadavek na „přímé“ denní osvětlení obytných místností. Osvětlení bude posuzováno podle prováděcích předpisů, které lépe reflektují specifické situace, například u husté městské zástavby.
8. Společné jednání stavebního úřadu a dotčených orgánů
Nově se zavádí institut společného jednání, kdy stavební úřad a dotčené orgány budou své stanovisko projednávat koordinovaně. To by mělo zrychlit celý proces schvalování staveb.
9. Úprava požadavků na odstupové vzdálenosti mezi domy
Ruší se pevně stanovené minimální odstupové vzdálenosti mezi rodinnými domy. Nově bude posuzováno, zda vzdálenost vyhovuje urbanistickým a architektonickým požadavkům a umožňuje údržbu stavby.
10. Přechodné období v oblasti digitalizace
Přestože se počítá s digitalizací stavebních procesů, stavební úřady budou moci v přechodném období nadále používat stávající informační systémy místo povinného Informačního systému stavebního řízení.
Co to znamená pro investory a stavebníky?
Hlavním cílem těchto změn je zrychlit a zjednodušit proces povolování staveb, odstranit nadbytečnou byrokracii a umožnit efektivnější územní plánování. Zároveň však novela přináší nové povinnosti, například přísnější podmínky pro dodatečná povolení černých staveb či zavedení jednotného environmentálního stanoviska.
Tyto změny se dotknou developerů, stavebníků i vlastníků nemovitostí, proto je důležité se s nimi včas seznámit.
Zdroje:
